Papoušek vlnkovaný

Můj chov

S chovem andulek jsem nezačínal za účelem andulky pěstovat, nýbrž mít andulku jako mazlíčka. Bylo mi 9 let. Zmínil jsem se o tom otci, který dříve choval andulky, teď už jen kanáry. A ten mi řekla ať zajdu ke strejdovi. Strejda mě zavedl k velké voliéře a řekl mi, ať si vyberu andulku dle mého gusta. Vybral jsem si modrého samečka, kterému jsem dal jméno Pepík. Sameček byl už po prvním přepeřením, ale nám se ho podařilo krásně ochočit. Miloval sezení na hlavě, trochu mluvil a občas někoho klovnul do ucha. Asi po roce nám věnoval kamarád od táty z práce samičku andulky – dali jsem jí s Pepíkem do páru a od té doby se u nás opět začali pěstovat andulky.

Bohužel asi ve 2 letech Pepík umřel. Možná to zapříčinilo to, že jsem ho měli v kuchyni.

 Po té jsem si od andulek asi na rok odpočinul…

 Až ve 13 letech mne opět pohltila touha chovat ptáčka, tentokrát korelu. Chtěl jsem si jí dokrmit, a tak jsem ji vyjmul z budky asi ve stáří 15-ti dnů a k ní jsem dal ještě asi 20 dní starou andulku. Bohužel jsem si nebyl vědom, že andulka a korela se musí pravidelně dokrmovat, a tak místo každých 3hodin jsem dokrmoval 2 – 3 za den. A to byla velká chyba – korela pošla a zůstala jen samotná andulka, která se udržela a tudíž přišel další Pepík. Pepík byl velmi nadaný, zvědavý a poměrně drzí byl u nás skoro celý rok. Ale bohužel špatně „zackvaklá“ dvířka od klece znamenala to , že Pepíka uvidím naposledy u sousedů na ořechu. Do dnes vzpomínám, jak tam seděl a neustále opakoval Pepíku, Pepíčku. Snad ho našel někdo s dobrým srdcem, který se o něj dobře postaral, nebo stále stará.

Dne 16.12.07 jsem dal budku andulkám, za účelem vypěstovat si nového mazlíčka. Tento krok byl riskantní, avšak smělý, jelikož v tu dobu měli protinožci léto. 

Postupování :

1. 15.12.2007 => Jsem měl skoro do detailu připravenou klec.
2. 16.12.2007 => Jsem po konzultaci s otcem vložil budku andulkám
3. 22.12.2007 => 0,1 začíná sedět v budce

Vše jsem si zapisoval do tabulky…

Budku jsem dal do vnitřní voliéry 16.12.07. Ihned po vsazení sameček kontroloval a samička přihlížela. Ještě ten den jsem přidal nové piliny, aby si samička mohla upravit budku k obrazu svému. Dalších asi 5 dní se vůbec nic nedělo a samička jakoby nejevila zájem…

 Až 22.12.07 jsem uslyšel škrábání – samička byla v budce. Od té chvíle už z ní skoro nevylézala a sameček se o ni svědomitě staral. Do budky jsem se s nadšením podíval 25.12.07, ale bezúspěšně. Spatřil jsem jen vyjevenou samičku… Řekl jsem si, že se budu dívat ob den. 27.12.07 jsem s neklidem nakoukl a spatřil jsem první vajíčko. Druhé následovalo 29.12.07.Třetí 31.12.07. Čtvrté 2.1. 08. Páté 4.1. 08 a šesté 6.1. 08.

 21.1. 2008 jsem v budce spatřil první holátko.  

 22.1. 2008 jsem našel holátko mrtvé v budce

 23.1. 2008 samice vyhazuje veškerou snůšku z budky

Tohle se mi v mém chovu nikdy nestalo, nedokázal jsem si vysvětlit proč se takto samice zachovala. Otec mi řekl, že na samičku dorážel sameček a dokonce jí znovu pojímal. |To byl asi ten důvod proč se takto samička zachovala.

 Zákon schválnosti je neúprosný čím více něco chcete tím méně toho máte.

Když otec uviděl to zklamání na mé tváři, nedalo mu to a dne 29.1. 2008 mi přinesl ptáčka s rodovým jménem Agapornis a druhovým jménem fischeri.

 Podrobněji o Pepíkovi naleznete zde :